Jak to vlastně dopadlo předevčírem s tím rekordem: nakonec jsem údolím Innu ujel 287 km průměrnou rychlostí 28.2 km za 10 hodin 11 minut. Spotřeba byla 10.2 Wh/km, denní produkce byla 2.61
kWh (kromě zbytku energie z předchozího dne hraje roli taky rekuperační brždění, i když jen v řádu jednotek procent...). Fotky jsou z posledního večerního nabíjení ještě před Kufsteinem a pak od Walchsee z druhého dne, což byl cíl rekordního přejezdu.
Podaří se mi dnes rekord 300 km za den? Na fotce mám za sebou 50 km (otočka na začátku Švýcarska), teď už jsem zpátky v Rakousku a mám za sebou 75 km. Podmínky jsou ideální, trasa snadná...
Na placené výletní silničce údolím Isaru ledabylým mávnutím ruky uznali, že jsem kolo - jako motorka bych platil 6€. Mimochodem, mezi motorkáři je to zjevně oblíbená destinace...
Údolí Isaru je jedno z mála míst, které prozrazuje, jak Alpy vypadaly před pasteveckým, dřevorubeckým a stacvitelským zásahem člověka. A vypadá fakt nádherně!
Dnes jen 162 km, ale zato přes hory a doly. Poctivé nelektrifikované cyklisty jsem v tom vedru litoval, ale počítám jich většina měla stejně nedaleko zaparkované auto, na kterém si to kolo přivezli. Ale někteří třeba ne...
Možná dělám úplnou ptákovinu... a možná za 20 let lidi nebudou chtít před vedrem zdrhat nijak jinak...
Je vám vedro? 
#alpy #slunovrat #mikroblog
#budgettravel - mimochodem, ještě jsem neutratil ani €, solární kolo prostě jede, zásoby si vezu, přeplněné kempy mi nelákaj, stejně je počasí na podširák...
Nakonec celkem 276 km (můj rekord), průměrná rychlost 28.9 km/h, čistá doba jízdy 9:33h (!), spotřeba 13.7 Wh/km, výroba energie 2.98 kWh (rekord kola i panelů). Možnost energeticky autonomního přejezdu Šumava - Alpy za jeden den byla prakticky ověřena!
